Včelařská konference

Svojí vyčerpávající odpovědědí jsem se snažil předejít přesně takovým kritikám. Vím o tom, že 99% vysouvacích zařízení do Budečáků nefungovalo! Pokud jde o frekvenci rozebírání, ono to tak skoro vychází během jarního rozšiřování týdně 1-2 mezistěny a pak po 14 dnech vytáčení medu, oddělky apod. Ta sezóna není zase tak dlouhá....
Samozřejmě plně souhlasím s panem Stonjekem, že lehký nízkonástavkový úl do výšky rámku 17cm je asi nejlepší řešení. Sám mám 39*17 a funguje to perfektně. Pan Volejník takových včelstev ve stejných úlech zvládá 220 ve svých 82 letech.... pro tu paní bych ještě zdůraznil, že z důvodu váhy se vůbec nemusí bát 39*17 pouze po 9 rámcích v nástavku, postavit je v podstatě na podlahu a počítat s potřebou 7NN pro řepku pak stačí 6NN. Pan Volejník to tak úspěšně dělá již 40 let.... viz poslední Včelařství.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 08:35:31
> ----------------------------------------
> Hm, zadováky jsem zmínil já.
> Vysouvací zařízení bylo vymýšleno v různých variantách mnohokrát za doby,
> kdy byly zadováky běžné úly. Mnoho včelařů je vyzkoušelo, ale málokdo u
> nich zůstal.
> Tam je obecný problém, že poměrně složitá konstrukce se musí provozovat
> uvnitř úlu, kde k její části mají včely přístup a rychle ji zatmelují. Plus
> prostavují rámly nad sebou. Včelař musí být za prvé tak trochu technik a za
> druhé musí do včel chodit hodně často, každý týden, každých 14 dní,
> zařízení musí pokaždé očistit od tmelu, namazat olejem atd... Zvláště pokud
> ta včelstva jsou silná.
> Možná by se hodilo na slabá včelstva nebo na oddělky, kde tolik nezatmelují
> a neprostavují, pokud by bylo třeba umístit hodně včelstev na velmi malý
> prostor.....jinak zřejmě ne.
>
>
>

nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi ven.
Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....

Koukám, že opravdu nevíš nevíš... Samozřejmě, že se úplně stejně používal dlouhý nůž, mezi patry je mřížka a prkénka, takže v tom rozhodně není rozdíl. Pokud je dodržena přesná mezera 10mm i nahoru, tak to včely prostavují minimálně. Samozřejmě záleží i na způsobu ošetřování. Pokud to neotevřeš celou sezónu, tak to prostaví, ale jak jsi sám psal, do těchto úlů se lezlo pomalu každý týden v sezóně vylamovat matečníky, dělat matce místo pro kladení (převěšování), odebírat med a plod, pořád samé nepochopitelné věci pro nízkonástavkáře. ... Zrovna se nyní jednoho včelaře, který mění své myšlení a začíná mít včely opravdu rád, nechce jim stále překážet... tak se ho snažím udržet, aby stále ještě do včel nelezl. Je taky zvyklý na podobnou technologii. Od jarní prohlídky by chtěl nejmíň týdně vidět každý úl zevnitř... Moc pěkně to popsal pan Dibus na stránkách Zubří v kalendáriu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: leany
> Datum: 26.4.2012 09:06:33
> ----------------------------------------
> nevím ,nevím. Já do zadováku posvítím, když vidím, že je rámek propojený
> můstkem se spodním rámkem nebo stropem, tak tam fouknu kouř, aby odtamtud
> zmizely včely, můstek proříznu nožem a teprve potom vytahuji rámek kleštěmi
> ven.
> Vytahovat rámky vysouvacím zařízením znamená, že se všechny ty můstky
> najednou zboří i se všemi včelami, co v nich jsou, případně při smůle i s
> matkou, spousta včel se přimáčkne, rozzuří, můstky se sladinou nebo plodem
> se slisují, sladina a šťávy z larev začnou vytékat....nevím, jestli to je
> vhodné pro staršího včelaře s omezenou pohyblivostí....
>
>
>

Právě že co se týká zadováků, vím...
Vysouvací zařízení byla slepá ulička, je vhodné tak pro včelaře technické hračičky. Už požadovaná přesnost v jednotkách milimetrů, která se během používání vysouvacího zařízení musí dodržet, je ve včelaření hodně omezující a znamená dost velké zkrácení životnosti úlu.
Nebudu tady ten zřejmý fakt dále rozebírat, původní téma je jiné.

Svoje Budečáky jsem měl všechny z vysouváním. Přidal jsem jeden ohyb navíc abych se vyhnul zoně největšího tmelení. Vysouvací bedýnka musí při každém vysunutí sáně namáznout, takže tam musí být kus filce napuštěný vyhovujícím olejem. Určitě se mi v nich práce líbila víc než v universálech! Kdyby byly větší, bylo by v nich v malém hezké včelaření! Zdraví R. S.

Já zastávám zásadu, že provedení úlů musí být jednoduché. Přirozeně taky účelné, aby bylo pro včelky optimální, ale hlavně jednoduché.
Má to dvě výhody, za prvé hlavně pokud se včelaří s větším množstvím pro výnos, je ztráta času řešit před každým úlem 5 nebo 15 minut nějakou techniku, třeba to vysouvání úlů. Já preferuji hned a jednoduše otevřít úl a místo techniky hned začít řešit včely. Ono taky když člověk přijde v 8 - 10 ráno do včelína a končí v létě v 8 -9 večer se západem slunka, nemá potom na nějaké technické blbosti ani pomyšlení ani v mladém věku, natož pak někdy ve stáří.
Za druhé jednoduchý úl znamená, že se v něm dá včelařit, jen s nějakými zdrženími až doslova do doby, dokud se nezačne rozpadat. Pokud jsou v úlu nainstalované nějaké technické složitosti a pokud je na ně včelaření vázáno, končí životnost úlu s ukončením provozování té složitosti, takže životnost takového úlu je potom polovina, třetina předchozí životnosti. A to je úplně zbytečné.
Pokud bych měl ukončit své včelaření v zadovácích, končil bych tedy v úplně jednoduchých klasických zadovácích. Klidně i v zadovácích po 2x12 rámků 39x24, protože rojení v nich umím zvládnout, možná v zadovácích po 2x16 plástů 39x24 nebo možná i ve vícepatrových zadovácích s objeme srovnatelným s nástavkovými úly.